Kde je pití?

Kromě sáňkování jsme si dneska s Jakubem naplno užili i hru – KDE JE PITÍ. Cestou ze školy zastavuji u masokombinátu. Potřebuji koupit slaninu na odpolední svačinku.

“Jakube, jdeš se mnou?” ptám se do zpětného zrcátka.

“Neceš se mnou!” chápu, taky by se mi nechtělo z vytopeného autíčka.

U pultu nestojí moc lidí. Paní už mě zná, za pár minut znovu sedím ve své milované C5, která má vyhřívaná sedadla.  Uff, je to paráda, když všechno klapne, na nic člověk dlouho nečeká. No stress.

Přijedeme domů, odpoutám dítě, beru nákup, kabelku, školní batoh…

“Mami! Kde je pití?” zeptá se Jakub a vytřeští oči.

“Jaký pití?” přemýšlím nahlas a kromě očí se vytřeštím celá. Kouknu do batohu a fakt tam nemá lahev na pití.

“Tys ho nechal ve škole?”

“Hodil!”

“Kam si ho hodil?”

“Hodil Maty!”

“Ty jsi hodil Matymu pití?” vůbec  mi nedochází, že Maty neznamená momentálně náš pes, který leží vedle auta, ale pes na obrázku u prodejny krmiv pro zvířata u masokombinátu.

“Hodil pa!”

“Kde pa? Jaký pa? Kde je lahev na pití?” Už jsem prohledala celé auto a tuším, že lahev je prostě někde PRYČ.

“Hodil, neceš se mnou!” odpovídá Jakub a já konečně začínám chápat.

“Ty jsi vyhodil pití u TOHO masokombinátu?”

“Ano, kombinátu” – usměje se Jakub nadšením, že jeho maminka není až tak natvrdlá a konečně pochopila, že musí znovu připoutat dítě. Znovu si sednout do auta a znovu jet do města.

Smutná a promrzlá lahev  na nás čeká na parkovišti. Doma jsme nalili teplý čaj a jeli sáňkovat. Je fajn mít dítě, se kterým se dokážete domluvit

“Neceš domluvit”… 🙂

 

4 Replies to “Kde je pití?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *