Sportovní dáma bez plavek

Před rokem jsem byla poprvé v sauně. Pamatuji si, že jsem podobné místo navštívila kdysi na Šumavě, v rámci letního pionýrského tábora, ale to bylo fakt dávno. Takže faktické saunové poprvé se uskutečnilo v Příbrami, na střeše aquaparku. Doprovod mi dělala a do celé akce mě přemluvila kamarádka Pavla. 

Mé představy byly následující:

– budeme tam samotné

– když tam nebudeme samotné, vezmu si plavky

– když si nebudu moci nechat na sobě plavky, nikdo mě neuvidí nahou

– když mě někdo uvidí nahou, tak jen na zlomek vteřiny

– když se nějaká z následujících představ nepovede, budu se tvářit jako saunový profík a nenechám na sobě vůbec nic znát.

Vybírám si nějaké pěkné triko, ve kterém půjdu od šatní skříňky až do sauny. Aby mi v něm nebylo vedro, aby bylo příjemné na tělo a nemělo blbý nápis, aby se prostě hodilo. Chci být přeci dáma. Ještě odpoledne jsem byla u tety Aničky poprosit o bílé prostěradlo, jen těžko bych se motala do našich napínacích froté, barvy růžové.

„Ty si blázen, v takovém mrazu“ kárá mě teta a ze skříně vyndavá hned několik kusů prostěradel. Možná abych se omotala vícekrát a na té střeše nenastydla. Balím vše do sportovní tašky, protože chci vypadat přeci sportovně. Je leden, takže všichni chtějí vypadat sportovně.

Pavla už na mě čeká, nasedá do škodovky, kterou častuje slovy „to je tedy plech“. Ale moc to nevnímám, stále mi v hlavě jdou mé představy krásného saunového večera.

„Nahoru se jde jen v triku a kalhotkách“, dostávám první informaci, při které zjišťuji, že moje triko je volné, takže v něm není vedro, nemá žádný nápis, takže se hodí, ALE je mi krátké, takže při výstupu po schodech mám vtírající pocit, že je mi vidět až do krku. Jako dáma tedy rozhodně nepůsobím. Konečně jsme v prostoru sauny.

Představa číslo 1 se rozplynula. Už podle počtu tašek u malých skříněk zjišťuji, že tam zcela jistě nebudeme samotné a tak si oblékám spodní část plavek. „Děvenko, tady se v plavkách nechodí, šup s tím dolů“ úsměvně mi oznámí starší paní, která se opírá o mop a já bez řečí sundavám plavky. Představa číslo 2 je také v tahu.

Otevřou se dveře sauny a do sprch ke mně přichází několik nahých žen. Představa číslo 3 jde do háje a vymění ji pocit, že všichni se na mě dívají. Abych poslala do kopru i představu číslo 4, tak ze slušnosti stojím jako blbeček stranou a pouštím ostatní vysprchovat.

Představu číslo 5 dodržuji, tvářím se, jako saunový profík a s úsměvem vkročím do malé sauny, kde si to prostě hodlám užít…

A někdy příště napíši o SaunaFestu, tam jsem totiž ty opravdové profíky potkala…

2 Replies to “Sportovní dáma bez plavek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *