Sílu mi dej…

Epilepsie je onemocnění mozku, které se projevuje epileptickými záchvaty. Zjednodušeně řečeno, dochází k poruchám elektrických impulsů, které jinak zprostředkovávají předání informací mezi jednotlivými mozkovými buňkami. Epilepsie není duševní či mentální poruchou, i když může dojít k poruchám v závislosti na psychické zátěži.

A tak se také stalo…  Náš Jakub má mentální retardaci. Středně těžkou, která mně někdy přijde jako nejtěžší a mám pocit, že už ji fakt nejde unést. Těch chvil je málo, ale jsou…

Včera jsme byli s přáteli na pláži. S lidmi, které miluji. Mám ráda jejich děti, a dýchala bych za každého z nich. Když jsem vylovila z vody věc s pomyslným číslem 148, už se mi těžko dýchalo i za sebe, natož za ostatní.

Dneska ráno, kdybych mohla, vyboxuji tu bezbřehou zlobu na zákeřnou epilepsii. Seděla jsem na lavičce, svítilo sluníčko a mně prostě tekly po tvářích slzy. Pomalu, ale jistě. Plakala jsem, protože toho nějak bylo moc. Zas a znovu se mi v hlavě otáčel Jakuba první epi-záchvat, oči v sloup, záchranka… Víte vůbec, jak se chovat, při epileptickém záchvatu?

Při velkém epileptickém záchvatu jde především o to, uchránit postiženého před poraněním, které může utrpět zejména při náhlém pádu. Je nutné postiženého dopravit do bezpečí (z dosahu silničního provozu, z vody, z tanečního parketu apod.) Odstranit z jeho blízkosti ostré předměty a předměty s hranami, o něž by se mohl poranit, sejmout brýle, případně odebrat cigaretu (pokud právě kouřil). Je dobré podložit mu hlavu (svetrem nebo mikinou), aby nebouchal hlavou o zem. Pokud hodně sliní, je nutné otočit hlavu na bok, aby mohly sliny volně odtékat a postižený je nevdechl. Totéž platí i o jiných formách záchvatu, vždy jde především o to, abychom postiženého ochránili před poraněním.

Tak si to pamatujte, kdyby náhodou 🙂 Já sama už vím, že to jen jednoduše vypadá. Když přijde na „lámání chleba“, je to hukot. Dneska rozkvetly první krokusy. Procházím naší zahradou a do náruče mi utíká Jakub.

Kubo, kam jdeš?

Hopy.

Ty jdeš na trampolínu?

Kokej hemu!

Ty máš helmu? To je moje čepice!

Není čepi, hema!

Prošel kolem mě a možná viděl i ty slzy. Já viděla jeho oči a doběhla jsem si pro foťák. Snímek, co se kvality týče, nic moc. Ale to podstatné jsem stihla – TY OČI.

Radost, štěstí a síla. Síla, která mě žene dál. Síla, díky které se přestávám bát. Síla, co přináší naději, že bude líp. To všechno v těch očích náš syn má. A nejen díky tomu nepřestanu proti Epilepsii bojovat…

Purple day – 26. března 2017 – Mezinárodní den boje proti epilepsii

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *