VRACENKY

„Mami, já jsem tak rád, že jsem doma,“ pronesl Vojta po týdenním táboře, na kterém se mu tak líbilo. Denně mi nadšeně volal zážitky. Hlasitě popisoval, kde právě natáčí video, co vyrobil a jaký má den. A stejně, pak si sedne v naší koupelně, kterou jsme v rychlosti před 8 lety předělali na kuchyň, a pronese „mami, já jsem tak rád, že jsem doma.“

Jaké máte vzpomínky na to svoje DOMA vy? Ty moje voní senem, které se sušilo na velikých loukách, obracelo několikrát denně hráběmi a sváželo na zahradu na starém dvoukoláku. Maminka sešila dva pytle, přidělala provaz a tímto výtahem jsme posílali seno na půdu.

Doma, které je v mé paměti výsostně uloženo, má barvu proužkovaného svetru, co mi mamka pletla po večerech a já ho pak tajně vytahovala přes kolena a hrdě nosila na všechny diskotéky. Pamatuji si na naši první dovolenou u moře v Bulharsku, kdy tatínek sbíral mušle a mamka na něj volala, že už musíme jít, protože dětem došla voda na pití. A táta došel k místnímu farmáři a vodu si tam pro nás vyprosil. Aby mohl dál sbírat mušle. Mít tak polovinu jeho klidu…

A taky si přehrávám pohled na umělou placatou lahev se zeleným zavíráním. Já měla totiž oranžové, ale brácha mi to schválně vyměnil. A ta lahev už byla hnědá od věčného nalévání čaje. Jenže byl tak dobrý, slazený malinovou domácí šťávou. Ne stevií, kterou mi chce do čaje aktivně házet můj manžel dnes 🙂

Zavřu oči a vidím pečlivě naskládané ražničí, které otáčí táta nad ohněm a my se už nemůžeme dočkat první porce, o kterou si popálíme ústa, ale bude to takový luxus.

Nebojte, byla jsem fakt normální dítě. Takže u toho sena se ozývalo držkování, že chci k rybníku a ne zase dělat to pitomý seno. Vztekala jsem se občas u čaje, protože kamarádka vybalila pití V PLECHOVCE. A v tom Bulharsku jsme jednou čekali děsnou frontu na večeři a to si moc dobře pamatuji.

Náš Vojta také občas nadává. Na trávu, která roste tak rychle, že celé léto vlastně nedělal, chudák, nic jiného, než pracoval se sekačkou. Nelíbí se mu můj ranní čaj, protože by rád už colu s ledem, nebo nějaký prima energy drink. Voda v bazénu je studená a trampolína trapná a pes pomalý.

No a pak přijede z tábora a pronese tu úžasnou větu – MAMI, JÁ JSEM TAK RÁD, ŽE JSEM DOMA. A mě je jasné, že už to taky umím.

Že zvládám vytvořit místo, kde jsou moji lidé rádi. Tak přeji nám všem, občas upracovaným a unaveným rodičům, aby se k nám děti uměly vracet…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *